Parkour

Parkour je umění pohybu překonávání překážek. Při něm jsou využívány přirozené pohyby jako běh, skákání a lezení, pomocí kterých se co nejefektivněji a nejrychleji dostává člověk z místa na místo.

Parkour je nesoutěžní sport. Při tréninku se snažíme překonat sami sebe, svůj strach a své nedostatky a neustále se zlepšovat, nikoliv soupeřit s ostatními. Parkour není sportem extrémním, jak je občas prezentován v médiích. Extrémní je pouze v případě, že hazardujete se svým životem a děláte něco, co neumíte a nechápete.

V mnohých aspektech se Parkour podobá bojovým uměním. Když se mu člověk věnuje naplno a správně, jde v podstatě o životní cestu a filozofii. Neustále překonáváme překážky, ať už psychické či fyzické.

Smyslem tréninku je ovládnout lépe své tělo jako celek. Nemá smysl se učit jen jednotlivé techniky odděleně, ale spíše průběžně zdokonalovat svůj pohyb. Cílem je být silnější, abychom byli užitečnější jak v běžném životě, tak případných extrémních situacích, které mohou nastat i v moderním světě.

Člověk překonává překážky odedávna, dokonce i způsobem, jakým je definován Parkour. Ale dnešní podobu a definici mu vtisknul Francouz David Belle. Ten se odmala věnoval bojovým uměním a umění pohybu v jeho přirozeném životním prostředí – nejprve v lese a pak právě ve městě. Ve všem ho hodně ovlivnil jeho otec pocházející z Vietnamu, který prošel výcvikem francouzské armády a posléze pracoval jako hasič.

Z videí a textů, které jsou k nalezení na internetu, se může zdát, že Parkour je úplně o něčem jiném, než jsem celou dobu psal. Ale není tomu tak. Parkour je jasně definován, ale ve snaze hnaní se za senzací bývá často překrucován. Parkour není svoboda pohybu, jak bývá často mylně označován.

Parkour není akrobacie a líbivá salta. To není účinný a rychlý pohyb. Stejně tak nejde jen o skoky z co největší výšky, ty mohou být jen malou částí pro opravdu zkušené jedince, kteří trénují již spousty let. U začátečníků hrozí zničení si zdraví ihned úrazem, ale i následky špatné techniky skoků a dopadů, které způsobí nevratné poškození kloubů.

V neposlední řadě je důležité neškodit. Ani svému okolí ani svému zdraví. Při tréninku Parkouru byste neměli ničit soukromý ani veřejný majetek a vnikat na soukromé pozemky. Pokud vás někde nechtějí, tak tam prostě netrénujte. A trénujte s rozmyslem, nejlépe pod vedením zkušenější osoby.

Ačkoliv se z tohoto textu může zdát, že Parkour je plný omezení, přesto nabízí úplně nový pohled na naše okolí a i nás samotné a neskutečný pocit volnosti.

Ano. I do našeho státu kdesi daleko na východě proniknul tento sport/disciplína. Je tomu už tak 3-4 roky, kdy první nesmělé dropy dělali kluci z Prahy (Lezz Kreff) a ze Zlína (Streaks). Tehdy byl Parkour chápán v průměru lépe než dnes. Skákalo pár nadšenců, kteří měli načteno hodně z internetu a David Belle byl jejich vzor. Počáteční nadšení ale hodně převyšovalo úroveň jejich projevu.

Časem obdivuhodná videa na internetu přilákala spíše skupinu lidí, kteří chtěli dělat něco naplno a být volní a obdivovaní. Přiživoval to rozmach videí s akrobatickými prvky, které odpoutávají od myšlenky a smyslu pohybu právě na aktéra. Jedni z hlavních zlosynů, kteří podpořili tento špatný směr, byli dnes již proklínaní komerční britští Urban Free Flow. Přesto mnoho z nás začalo na této vlně a můžeme jim tedy děkovat, že pro nás otevřeli tento skvělý svět.

To bylo zhruba před dvěmi roky, kdy začaly hojně vznikat skupiny a některé z nich existují dodnes jako 1Bcrew (Brno) či Real Motion (Praha). Tehdy jsme chtěli všechno hned – trénovali jsme nezdravě hlavně flipy a velké dropy. Zranění, fyzické neúspěchy po jednom týdnu tréninku :) a opadnutí zájmu udělalo své. Ale ti, co vydrželi skákat do dnes, mají mnohem blíže ke skutečnému Parkouru.

Za ty poslední dva roky udělal Parkour v ČR velký pokrok – proběhly dva celorepublikové jamy a nespočet menších lokálních.

Dnes začíná s Parkourem stále více lidí. A začínají stejně špatně jako my kdysi a možná i hůře. Máme jedinečnou šanci zabránit spoustě zbytečných zranění a ztrátě iluzí. Proto skalní nadšenci připravují pro vás tento portál, jehož zrod byl stejně komplikovaný a bolestivý jako příchod Parkouru do Česka.

Proto do budoucna plánujeme vytvořit pevnou základnu Parkouru v Česku, která se pokusí zabránit dezinformacím o Parkouru a pomoci těm, kteří o pomoc stojí.