Nironic v exkluzivním interview!

Člověka jako Nironic rozhodně není potřeba jakkoliv představovat. Dokázal toho opravdu mnoho a jeho kvalita se potvrzuje s další novinkou, která spatří světlo světa. Slyšet ho můžete i na rádiu Spin v Black Out Show, kterou má na starost on a Dj Rawal. Osobně nepůsobí vůbec jako nějaká celebrita. Žádné manýry, žádná namyšlenost. Jen dvoumetrový chlapík z New Yorku, který vytváří kvalitní rap.

Na začátek bych se tě zeptal, kdy jsi přicestoval do České republiky a co tě vedlo k tomu tady zůstat.

Nedokážu přesně říct, jak je to dlouho, ale pár let to rozhodně bude. Přicestoval jsem tehdy

s kapelou. Tenkrát jsme dost cestovali mezi Spojenými státy a Evropou. Bylo to dost složité, protože jsme měli nějaké koncerty v Amsterdamu a jiné zase v Kalifornii. To neustálé cestování mě unavovalo a tady jsem poznal spoustu zajímavých lidí. Později jsem tady s přáteli založil novou kapelu Cherry Hill. A nyní jsem stále tady, protože se mi narodil syn a

chci mu být na blízku. Samozřejmě bych rád cestoval po celém světě, ale syn je pro mě nyní důležitější.

Pověz mi něco o rozdílném způsobu života tady u nás a za oceánem. Musela to být pro tebe opravdu velká změna.

Jak tady, tak v USA lidé těžce pracují. Jen ve Spojených státech jdou lidé trochu

více po penězích. Mají svůj sen, mít drahé auto a velký dům s bazénem. Proto je na ulicích tolik zločinu. Všechno je tam doslova založeno na penězích. Tady si lidé více dokáží užívat života a nejsou tak materiálně založeni. Umí být šťastni i bez velkého bohactví. V americe když nemáš peníze, tak můžeš zkurveně rychle umřít na ulici a nikdo se o tebe nepostará. Tady se vláda o lidi stará daleko lépe. Jak ve zdravotnictví, tak v jiných sociálních sférách.

V jednom z rozhovorů s tebou jsem četl, že se věnuješ muzice po celém světě a že nejsi známý jen tady v republice. Co je na tom pravdy? 

Ano jsem známý i ve světě, ale jde hlavně o to, koho se zeptáš. Nejdůležitější je, jakou muziku kdo poslouchá. Ani tady v České republice mě neznají všichni. Ale když přijdeš za lidma, kteří poslouchají rap, tak mě znát budou. To samé platí i pro ostatní země. Kdyby jsi šel například do francouzského metra a řekl místním fanouškům hip hopu moje jméno, tak budou zajisté znát mojí tvorbu a budou vědět o koho se jedná. Stejný výsledek bude v Německu nebo kdekoliv jinde. Ti, co následují hip hop, vědí, co se děje.

Kdybych měl od tebe vybrat jeden z mých nejoblíbenějších tracků, tak to bude "I am music". Vypovídá tento název něco o tobě?

Tenhle track jsem měl na starost i jako producent. Vytvořil jsem beat a až potom přišel na řadu rap. Miluju, když si mohu hrát se samply a vytvářet nové beaty.

Na svědomí mám i pár beatů z filmu Gympl. A to přesně vystihuje track „I am Music“.

Skoro vše, co ve svém životě dělám je spojené s muzikou. Muzika je můj život.

Vypadá to, že tohle všechno tě stojí hodně usílí. Popiš mi proto tvoje pocity z koncertů. Když stojíš na stage a pod tebou je několik stovek, či tisíců fans.

Užíváš si to?

Jakékoliv živé vystoupení nebo koncert je vážná věc. Vždycky cítím nervozitu. Není to ani tolik o tom, kolik je tam lidí. Nervozitu před vystoupením cítím ikdyž mám vystupovat před deseti lidma nebo před několika tisícema. Nejzábavnější na tom ale je to, že když vlezu na stage a vidím fanoušky, tak ze mě ta nervozita opadne. Najednou se přemění ve spíše takový doping, který mě nutí k co nejlepšímu výsledku. Každá moje show znamená velké přípravy. Každopádně co se má stát na stage, se stane, ať už jsi sebelépe připraven nebo ne. Takže vždy trochu té nervozity pociťuji. Ale myslím, že je to správné, protože člověk si nemá být sám sebou nikdy tolik jistý.

Co si myslíš o budoucnosti hip hopu v Česku?

Myslím si, že se rozhodně budou neustále objevovat nové talenty, kteří budou později na stejné úrovni jako jsou teď třeba PSH, Pio Squad a stejně nadaní producenti jako Dj Wich, kteří budou pomalu současnou generaci raperů zastupovat. Důležité ale je, aby si lidi uvědomili, jak moc je důležité tvrdou práci ve studiu odměnit. Jinak se může brzy stát, že hip hop jako takový rázem zanikne.

Jaké jsou tvé plány do budoucna? Slyšel jsem něco o tvém odjezdu zpátky za oceán. Co je na tom pravdy? Můžeme se těšit na nějakou novou muziku od tebe?

Ano, opravdu jsem plánoval návrat do USA. Měl jsem v plánu věnovat se i trochu něčemu jinému. Ale teď se změnila spousta věcí a já se budu znova naplno věnovat rapu.

Tomu, co miluji a baví mě nejvíc na světě. Budu tvrdě pracovat. Veškerou energii budu směřovat do muziky. Zrovna teď dodělávám featuring pro Emerese a taky jsem nahrál pár věcí s Grimasem. Nedávno jsem spolupracoval s producentem NobodyListen a vytvořili jsme spolu track "Paper Man". Na to, že tomu klukovi je teprve 16, je to docela hit.

Pověz nám, jaká je tvoje oblíbená muzika. Co mohu najít ve tvém hudebním přehrávači?

Poslouchám opravdu široký výběr muziky. Mám rád melodickou a kvalitní hudbu. Mám tu blues, jazz a samozřejmě dost hip hopu. Ale koho moc nemusím je Soulja Boy.

Mohu tě poprosit na závěr o vzkaz pro naše čtenáře?

Začněte podporovat hip hop. Nezapomínejte na něj. Neberte ho jako samozřejmost.

Je to naše muzika, která za nás mluví. Ukazuje, co chceme říct, kdo jsme a co všechno dokážeme. To žádný jiný styl hudby nedokáže. Začnětě proto chodit na koncerty, kupovat desky. Nezáleží na tom, odkud jste, kdo jste, všichni tenhle druh muziky cítíme stejně a to je důležité. Nenechme hip hop zaniknout.