PSH: Českej showbusiness je fakt k smíchu

Novou desku od PSH můžeš milovat nebo nenávidět. Jedna věc je ale nade vše jasná. Protože ji má na svědomí jedna z nejzásadnějších kapel československé scény, zaslouží si pozornost. To je prostě bez debat. Právě z tohoto důvodu nemůže album Epilog minout rubriku „track po tracku“. Jelikož je Orion přirostlej k barové židličce a Mike Trafik zase zalezlej ve studiu, protože si myslí, že je to nějakej Dr. Dre, tak jsme se pokusili uhnat velkého podnikatele a majitele firmy, který se nám k jednotlivým skladbám vyjádřil.

Drazí milovníci hudby…

Mikro: Naprosto vážný hlas nás v úvodu seznámí, že PSH končí. Tuhle hru jste rozehráli už nějakou dobu před vydáním a myslím, že to byla ta nejlevnější a zároveň nejúčinnější reklama v dnešní době, kdy trh s nosiči skomírá. Kdo s tím vůbec přišel? Kde se zrodila tahle myšlenka a nápad s epilogem?

Vladimír 518: Pro nás to předně bylo téma samotný desky, chtěli jsme vyjít vstříc všem pochybovačům. A udělat si prdel sami ze sebe. Tim narážim na marnost našich ohlášených zaměstnání a pár konkrétních detailů na desce. To, že má tenhle tah i svoje PR klady a jak řikáš, je to levná forma reklamy, si samozřejmě uvědomujeme, ale nebylo to pro nás na prvním místě. Co se týká intra na desce, každej správnej pohřeb musí začít smutečním proslovem. Tento čte Josef Vomáčka a každej asi chápe, že to je ironie na pátou.

Udělejte bordel

Tohle je klasický úvodní flák, který nás zavede do desky. Nic složitého, čistě jen proud energie. PSH jsou zpátky. Přijde mi, že tahle pecka je udělaná, aby hlavně fungovala na začátku koncertní show. Jako bych viděl, ten nástup. Refrén, hecovačky, muzika… Udělej bordel, PSH je v domě.

Přesně tak, po patetickym intru přichází odpověď v podobě masivního nástupu do prostoru, ať už je to klub, nebo tvůj obývák. Tuhle věc mám hodně rád, má skvělou energii a nemůžu se dočkat její live prezentace. Na křestu v SaSazu hodláme dodržet start naší show v podobě Intro a nasledný Udělej bordel, ke kterýmu máme vymyšlenej skvělej vizuální fór pro projekce.

Podpantoflák feat. Roman Holý

Hymna, pro většinu českých mužů, kteří sice navenek působí jako jasní vůdci, doma ale hrají druhé housle. Papuče track. Styl, se kterým nás seznámil už projekt Orikoule, proto víc jak PSH by seděl název Trafori 518. Tohle je podle mě styl, kterým byste se měli ubírat. Nadsázka, ironie, uvolněné tempo, funk, pohoda. Jste už starší a tyhle skladby s nadhledem k vám prostě jdou. Hit.

Vzhledem k hudební barevnosti desky se každýmu líbí něco jinýho a já jsem opět překvapenej rozdílností názorů. O nic ale nejde, je to jen hudba a zábava. V případě Podpantofláka to platí dvojnásob. Je ale důležitý si uvědomit, že i na první pohled odlehčený témata maj v sobě v druhym plánu vážnej a ne vždy veselej podtext. Podpantofláctví ničí hodně chlapům v týhle zemi život, přestože každej z nás ho víc nebo míň má v sobě. Jde jenom o správnou míru toho, jak vycházet ženám vstříc.-) . Track je skvělej, začínáme zrovna spolupracovat na producentský desce Romana Holýho feat. Bigg Boss rappeři, která by měla vyjít na podzim. Je se na co těšit.

Chyť mě jestli na to máš feat. Dara Rolins

Tohle je podle vás „top pop“. Pro mě osobně volné pokračování tracku „Proč si pro boha na mě tak zlá?“ od Toxxxe a Dary. Nebavila mě ani skladba s Hugem a ta vaše mi taky nic neříká. Chápu, že jste dosáhli určitého statutu a že jste sami hvězdy a budete spolupracovat se známými tvářemi. Chápu, že jste se dostali do bodu, kdy už není cesta zpátky a že je potřeba věci posunout dál. Přesto mi tenhle směr u vás vůbec nesedí.

Nám sedí, jinak bychom to nedělali, že jo. Když si uvědomíš lokální možnosti a nabídku, tak Darina je jeden z mála zajímavejch a kvalitních ženskejch vokálů. X ženskejch tady zpívá dobře, ale ona je jedna z mála, která se věnuje něčemu mezi r'n'b a popem. Funguje stejně jako my, napíše si vlastní text, přijde do studia a nahraje to. Tenhle detail si lidi asi neuvědomujou, ale neni to uplně běžný. Většina ostatních interpretů v jejím levelu si nechává psát texty, dělat melodie pro zpěv atd. Ona je originál a toho si vážim. Můj text v týhle věci mluví o tom, že dělat věc, která neni ortodoxně žánrová a je to na ní dost vidět , je neskutečně těžký. Já i Vorel tam máme klasický rapový sloky, Dara zpívá ref a svojí sloku, beat od Trafika je klubovka 2010, nevidim na tom nic za čárou. Jednou svůj názor přehodnotíš, věř mi.

Můj svět, můj rap

Skladba, kterou ocení asi především ortodoxní příznivci rapu. Retrospektivní pohled, jak to makalo „back in the days“. Není to lamentování a snaha tov rátit zpátky, jen konstatování faktů, čistý pohled do minulosti. Obzvlášť tvoje sloka mi přijde hodně silná, autentická a tady asi nejvíc cítím tvojí pozici leadera na mikrofonu. V čem to bylo dřív nejvíc jiné? Rapuješ, že jste drželi víc pohromadě. To určitě, protože rap mimo Prahu v podstatě tenkrát ani skoro neexistoval.

Vidíš, tady narážíme na problém vztahu interpret vs. scéna (žánrová). My se vyvíjíme, hledáme, posloucháme tuny hudby a to nás nějak ovlivňuje - mění. Uvědom si, kam směřuje současnej rapovej sound ve světě. Londýn, Atlanta, Detroit, ale i Stockholm a Berlin. Tady budou lidi navždy brečet, že už to neni, co to bylo, po Tribe Called Quest a Arrested Development už to neni real a tak dál. Můj rap, můj svět je náš návrat do atmosféry 90. let, věc která zní jak z Repertoáru, i my tuhle dobu máme rádi a já osobně cejtim nostalgii při poslechu old school rapu. Ale odmítam zaprodat svojí duši stagnaci, hudba a rap je cesta a ne sezení na místě a lamentování, že se mění svět kolem. V každý době existujou real věci a vykonstruovaný sračky. V našem případě by byl čistej kalkul, kdyby jsme Epilog postavili na ucho českýho retromilnýho posluchače a věci jako Můj rap, můj svět, Jako jed, nebo Co bude až nebude rap jsou toho důkazem. To po nás ale nikdo nemůže chtít, to jak ta deska zní, je z naší strany naprosto od srdce a vyrovnat se s tim musej ostatní.

Showbizu smrad feat. Michael V. Ota Klempíř

Kolabo, které bych nečekal, ale o to víc mě příjemně překvapilo. Tvrdé instro, chopped and screwed refrén, kytarový riff a kladivo na čarodějnice a dinosaury v českém showbizu, který smrdí jak olomoucké syrečky. V rádiu furt to samé, pořád dokola, k tomu drby a reality show. Klasické české bahno. Vy ale nemáte asi potřebu to nějakým způsobem měnit, ne? Stačí vám, když jenom poinformujete a jdete raději svojí samostatnou cestou než být součástí lepšího celku.

Českej showbiz je fakt k smíchu. Muzikály, kýč, playback a Maximum turbulenc feat. Lucka Vondráčková. Jsme skutečně postkomunistická země. Včetně muzikantů, publika i recenzentů. Pokuď se mám opět podívat např. do Anglie, tam tenhle smrad v hitparádách nacházíš mnohem míň. Prostor a atmosféra je jiná, mnohem otevřenější. My jsme za fúzi synth zvuku a rapu vždycky sklízeli jen kritiku, jinde se to neřeší a lidi maj radost, že se scéna vyvíjí. Meleme kávu, Rok PSH, nebo Všichni jsou už v Německu podle mnohých už neni hip hop. Je mi to jedno, ať je to třeba country. Ty věci jsou skvělý a koukaj do budoucnosti, místo aby byly pateticky zahleděný do minulosti. V tu chvíli, kdy jsme udělali desku, na který jsou i věci hratelný v rádiu, opět nejsme dost real a mnohem víc by nám slušelo zůstat v nějakym pomyslnym undergroundu, kterej tu stejně neexistuje. Tím dochází vlastně k tomu, že obsah radio playlistů neni možný vyměnit za něco lepšího a situace zůstává tam, kde byla. Je to k smíchu. Furt razim teorii, že udělat kvalitní hudbu, která osloví i lidi mimo ortodoxní žánr je to nejtěžší. Kolabo s J.A.R. rappery je taky zároveň vzdání holdu těmhle dvoum magorům a v případě Majkla V i poukázání na to, kdo je tu nejstarším českým rapperem.

Prachy dělaj člověka feat. Čistychov

Řeší se prachy a váš přístup k nim. Vyděláváte si slušně, na auta a domy to sice není, ale dá se z toho slušně žít. Text trochu polemika, beat ale jasná klubovka. Trošku mi k sobě nesedí, ale to je otázka vkusu. Celkově mi na desce přijde, že občas ten přímý a jednoduchý beat ubírá textu atmosféru a dělá track potom povrchnější. Určitě to není žádný diss track, ale stejně v tom tak nějak cítím narážky na šátky a celkově na ten styl, když se někdo snaží soudit někoho, jen podle toho kolik vydělává, kolik prodává a tak.

V recenzi na Epilog od jednoho pitomce v Reflexu jsem se dočetl, že to je nejblbější track na albu. Myslim, že to je trochu jinak. Náš trh je malej, někdo vydělává celkem slušně, někdo jen tak tak přežije a zbytek dělá hudbu jako koníček. My patříme do tý první kategorie, ale neznamená to, že začneme rapovat o tom, co jsme si zrovna koupili. To je v našich podmínkách trapas. Můj brácha a X mejch vrstevníků dneska vydělává mnohem víc než já, připadal bych si jak buran z vesnice, kterej neví, co se kolem něj děje. Proto tenhle track, z mýho pohledu je o tom, ať si každej dělá co chce, cash neni měřítko kvality lidství. Znám lidi, který jsou chudý jak myš, bohatý jsou v srdci, ale v rukách nic. Tohle téma je naopak dneska v rapový scéně důležitý, protože pokuď to u nás v Rumunsku sklouzne do žvanění o škváře, tak u lidí mimo rapovej svět ztratíme definitivně už tak dost pošramocenej kredit. Naše životy a podmínky jsou jiný a o tom je tahle věc.

Všichni jsou už v Německu feat. Hugo Toxxx

Elektro disco bier a wurst úlet, ovlivněný německou scénou. Fóry typu „podle genetiků jsme všichni Němci“, „;kaufen kaufen v Kauflandu“; nebo „uděláme kleine Brožurku“. Na začátek trocha opáčka s Alles Gute. Opět cítím vliv Supercrooo, kteří přišli s tímhle germánským humorem nebo ne? Proto je tu i Hugo jako host, ne?

Na úvod je dobrý říct, že Alles Gute neni sampl, jak si hodně lidí myslí, ale scénka speciálně sehraná pro Epilog. Milan Štaindler a David Vávra se u poslechu hodně pobavili a i z toho důvodu pro nás nahráli intro i českou hymnu v němčině. Oni jsou v podstatě nejvýraznější zástupci toho, co nazýváme němectvím. Ani to neni prdel z Němců jako takových, ale spíš prdel z němectví u Čechů. Třeba typickej Němec je Trafik. Čistotnej, dochvilnej, ambiciózní atd.-). Supercrooo se poctivě tématu věnujou už několik let, proto Hugo na featuringu. Tenhle humor je typickej pro celou Bigg Boss partu a tenhle track je jen jeden z výstupů.

Wo ist meine Heimat

Opět ocení nejvíce milovníci Alles Gute. Zapřisáhlí patrioti a asi starší ročníky by asi neměli radost z prznění české hymny. Dozvuk předchozí pecky a vyvrcholení fóru, který možná nepřijde někomu zase až tak vtipný. Viděl bych to spíše na takový soukromý humor několika jedinců, kteří se na něm naopak slušně zabíjejí.

Jasně, je to specifickej druh humoru pro lidi, který se nad našim pojetím němectví už někdy zamysleli. Všeobecně si myslim, že konkrétní desky jsou vždycky soukromý humory několika jedinců.

Yes No OK feat. Matěj Ruppert

Nálada skladby mě baví, ale opět bych si k ní dokázal představit jiný text. Pražský noční život, hulení chlast, strip kluby, tanečnice a podobné neřesti mi moc nejdou k refrénu od Matěje Rupperta, který tomu dává úplně jiný rozměr. Nevím.

No, tenhle text je hlavně o jedný věci a tou je koks. Děláme rap a ten měl bejt přece vždycky o aktuálním popisu života kolem nás, o stavu komunity, města a tak dál. Je nutný si uvědomit, že yeyo razantně naběhlo do hip hopový scény a celejch Čech. V horšim případě je to perník na menších městech a vesnicích. Většina lidí z rapu jak v Čechách, tak na Slovensku občas prokalej celou noc s pytlem koksu v kapse, ale přitom se o tom masivně drží huba. Nepamatuju si text na lokální rapový desce, kde by se tohle zmiňovalo. Přišlo nám to jako pokrytectví, ignorování jednoho důležitýho faktu. O jointech se napsalo několik diskografií a tohle jak kdyby neexistovalo. Yes No Ok neni žádná oslava fetu, ale neni to možný brát ani jako kritiku. Popsali jsme pár obrazů, který se nám uložily do hlavy. Nic víc, nic míň. Ještě možná pár informací k Matějovu refrénu - Yes No Ok je legendární hláška Belmonda z filmu Muž z Acapulca a Joe Breddy je Ruppertův strejda, kterej za komunismu utekl na Západ a začal se živit jako pašerák koksu z Jižní Ameriky do Evropy. Posléze byl dopaden a celou svojí ušetřenou škváru, což byly údajně asi 2 mil. dolarů, musel vyhodit za top právníka, kterej mu místo doživotí zařídil 15 let za mřížema. Yes? No....Ok.

Vím já? Feat. James Cole

Na rozdíl od „Všichni už jsou v Německu“ mi tohle přijde vtipné. AZ kvíz, bankomat, dva soutěžící, k tomu James Cole jako moderátor. Trocha hořké pravdy. Chytlavý refrén, vtípky, celkově cením nápad. Jak jste přišli na tuhle brněnskou nesmrtelnou show?

Myslim, že druh humoru je v Německu i ve Vim já? rozdílnej, těžko to jde takhle zjednodušeně porovnávat. Láska a nenávist k AZ Kvízu myslim pramení z lifestylu nás a našich lidí, který vstávaj někdy kolem desátý dopoledne a přibližně v tu chvíli už asi 120 let reprízuje Televize Brno tenhle úlet. Humor kolem AZ Kvízu jel v naší partě dlouho, ale tohle téma bylo nejblíž realizaci při desce Orikoule. Kluci ho nakonec na desku nedali, takže už zbejvalo jen pozvat Jamese na featuring a věc natočit. V dnešních dnech se k ní zrovna dodělalo naprosto šílený video, který bude mít premiéru na našem křestu v pátek v SaSazu.

C´mon Girls feat. Tereza Černochová

Podobná situace a tanyny tanyny nálada jako u tracku „Chyť mě jestli na to máš“ Testosteronová hymna, která je určená pro taneční kluby. Pražský holky ty to znaj, když se dobře baví, tak ti daj. V čem jsou pražský holky specifický? Co mají, co ostatní nemají, ale chtěly by mít?

Některý pražský holky znaj úskalí života mezi tou zvěří, která se potlouká po rapovejch mejdanech. Za ty roky jsem viděl doslova protýct scénou desítky buchet, který po dvou letech radši zmizely a o svejch zážitcích radši moc nemluvěj. Když už, tak to zamlžej větou typu -už jsem si užila až dost - a začnou žít v uvozovkách slušnej život. I o tom je tenhle text. A zároveň o nutnosti přítomnosti ženskejch na mejdanech. No homo. Jak řiká Vorel - party by bez vás špatný byly. Co k tomu říct víc? Tereza skvěle zpívá a myslim, že tenhle track bude perfektně fungovat při koncertech.

Jako jed

DJ Wich a jeho zlaté ručičky. Epilog je hudebně hodně rozmanitý, určený pro širší masy, tohle je ale ta klasičtější rapová forma. Zazní tady spousta intimních zpovědí ze soukromého života. Celkem kriticky tady povídáte o tom, že asi nejste těmi nejideálnějšími partnery.

Je to tak, život s raperem je moc těžká věc. Spousta holek by o to asi stálo, ale málokterá chápe, že to zas taková sranda neni. Jako jed je celkem vážný téma, opět řekl bych, trochu zapomenutý. Náš životní styl má svý světlý stránky, ale zároveň je důležitý dodat, že nám taky slušně rozesírá tyhle blízký vazby. Žijeme v takovym zvláštnim kolotoči a často má tenhle cirkus i blbý momenty. Název skladby odkazuje na stejnojmenný brilatní film režiséra Víta Olmera.

Co bude až nebude rap

Opět jedna ze skladeb, která mě hrozně baví tou funkovou náladou, spojení PSH a Roman Holý dopadlo opravdu na výbornou a kdyby byla celá deska v tomhle stylu, určitě bych ji cenil mnohem víc. Co se podle tebe stane, až PSH jednou doopravdy skončí? O co podle teb přijde scéna?

Musíš si uvědomit, že zas jinejm lidem se právě tahle poloha naprosto nepochopitelně nelíbí. Kdybychom celou desku udělali v týhle poloze, zas bude pozitivně přijatá jen od určitý části publika. Proto na tyhle kritický vítky už delší dobu nebereme ohled a děláme si naprosto, co chceme. Skutečný konec PSH? Jednou určitě přijde a scéna ztratí jeden ze stavebních kamenů. Je to tu malý a každej odchod bude cejtit. Každej si lehce uvědomí, kolik na našem společnym labelu vychází věcí a tahle ztráta by asi byla dost podstatná. Neřikam, že pokuď skončíme my tři, zatáhnou to i ostatní z Bigg Boss, ale určitě by to byl destabilizační moment. Na druhou stranu je to jedno, jsou lidi, který chtěj, abychom už šli do prdele a ty co naší muziku poslouchaj, budou mít všechny naše desky doma v polici.

Pravda o PSH

Další outro, kde se posluchač dozví několik fatálních informací o vás. Přijde mi, že tohle je přesně ten typ fóru, který ti možná přijde při prvním poslechu vtipný, ale na ten druhý tě už vyloženě sere a přijde ti to jako největší pitomost. Na závěr nezbývá položit otázku, jestli máte sami pocit, že jste vytvořili s deskou Epilog masterpiece, jak jste už dopředu anoncovali?

Debilita toho outra je nezpochybnitelná, ale chtěná. Nechceme, aby se lidi vyšťavovali vymejšlením klepů a pomluv, proto jim vycházíme vstříc a nechali jsme je nahrát Matěje Rupperta přímo na desku. Nikde to nic nepůlí a nenutíme tim posluchače (ani tebe) to poslouchat. Když už jsme u toho, mam pocit, že konkrétně váš web se specializuje na svojí speciálně debilní formu humoru všelijakejch přirovnání a rádoby vtipnejch glos. No nic. Díky za podnětnou analýzu naší desky, určitě tvý postřehy zapracujeme do našich dalších projektů. A jestli je naše deska masterpiece? Křivka kvality desek PSH od Repertoaru k Epilogu je vzestupná, tohle si ale lidi uvědoměj až s dostatečnym časovym odstupem. Ty, který to viděj už teď, zdravim a ty který ne, zvu na náš křest. Přijďte se přesvědčit, že rap nemusí znít jak z konce 90. let, aby vás bavil. Cheers.